V hospodě nebo po mailu se lidi domluví, že půjdou spolu na hru, nějaký chudák to zaregistruje a snad i zaplatí, ve středu před hrou aspoň někteří zjistí, kde to začíná, a začnou řešit, jak se tam dostanou, kdo vezme čtverečkovaný papír a kdo rum, v které hospodě se před hrou sejdou na oběd, a pustí se do shánění náhrad za členy týmu, kteří sice měli jít, ale vlastně mají rýmičku/svatbu/roční stáž v Chile.
Taky jste takhle chodili na šifrovačky? Jó, to byly časy, Ale s tím je konec.
Je nová doba a s podobně laxním přístupem se dnes nikam nedostanete. Možná se ještě můžete na poslední chvíli přihlásit na hromadný skok z Nuselského mostu (bonus za strefení lampy) nebo akci Z pro přesun brněnského nádraží (bonus za odnesení pytlů cementu ke Svitavě namísto Svratky), ale na šifrovačku to nezkoušejte. Organizátoři připravují hru dlouho dopředu (víc než týden), a totéž očekávají od vás.
!TMOU má samozřejmě kvalifikaci. Kvalifikace je zábavná internetová hra, na kterou se tým sejde a která je natolik zábavná, že neplní nominální funkci, jelikož se na ni podstatná část týmů hlásí jako na nezávislou internetovou hru a rozhodně nemá v úmyslu jít v listopadové noci mrznou kamsi do terénu, kdyby se náhodou kvalifikovala. Ale aspoň je zábavná.
Svíčky mívaly Bezvíček. Bezvíček byla zábavná (byť vesměs neluštitelná) internetová hra, na kterou se každý člen tým rozjede nejlépe do jiného státu, což ale teoreticky nevadí, protože ho mohou hrát úplně jiní lidé. Prakticky je sice úplně jiných lidí nedostatek, ale zábava to byla. A taky už Bezvíček už není (a není asi už nic, co by mohla další piva při probírání tématu se Síbou nového přinést).
Jedna hra, která se vydala tímto směrem samozřejmě nic neznamená, protože máme leták na Matrixu, místo startu na Po škole, část startovní šifry na
NaPALMně, celou sadu neluštitelných šifer na Míchané -- a jednu takovou na Civilizaci, kvalifikaci na Párku, ... Na Kachnu aspoň šifru vyrábíte, ne luštíte. Plus existují věci jako Bednářské listy, které sem snad ani nepatří, protože i když mohou obsahovat něco analyzovatelného, naštěstí vycházejí tak pozdě, že se nad nimi tým leda tak zasměje ve vlaku.
Trend je tedy jasný. Nelíbí se vám to nebo na to nemáte čas? Vezměte pytel cementu -- a skočte si z Nuselského mostu.
Předherní aktivity jsou tím větší výhoda/nevýhoda/opruz, čím déle trvají a čím větší výhodu při hře člověku zprostředkují. Výhoda pro ty, co jsou ochotni tomu věnovat dostatek času, nevýhoda pro všechny ostatní, a opruz v případě, že to není šifra, ale dvoutýdenní seminář googlení a práce se sdílenými dokumenty. Nic proti dlouhodobému luštění náročných šifer, ale byl bych mnohem raději, kdyby to bylo v rámci samostatných dlouhodobých her. A není to nic nového, jestli se nepletu, tak to už době celosvětové fáze Bezvíčku razila Marťa Pomikálková.
Celosvětová fáze Bezvíčku byla příkladem toho, jak by se to dle mého dělat nemělo. Trvala relativně dlouho (tuším dva týdny), šifry byly náročné, a do hry vnášela poměrně velké výhody. Předherní bonusy Míchané se zatím jeví podobně. Kapitolou samy pro sebe byly skryté předherní bonusy Matrixu. Naštěstí už je také odvál čas.
Naopak kvalifikci TMOU považuji za dobrý formát (jen by se neměla jmenovat kvalifikace :)). Dobrý proto, že trvá velmi omezenou dobu a do hry nepřináší žádnou výhodu vyjma upraveného sebevědomí. Jedná malá milá přiznaná šifra typu leták na Matrixu nebo video na Napalmně, se mi taky zamlouvá (předpokládám, že znalosti hesel v obou případech nebudou velkou výhodou). Podobně se mi zamlouvají předherní nápovědní otázky na Svíčkách, ty mám jako hráč nejraději.
Mimochodem, do předherních aktivit patří i čtení posledních informací před hrou, pravidel, shánění vybavení, apod. Je ale zřejmý rozdíl, v tom, jestli má člověk k přečtení pět až deset stran nezašifrovaného textu, a nebo dvacetihodinovou zvukovou stopu k luštění.
Já bych to tedy rozhodně neviděl až tak fatalisticky. Jestliže má nějaká šifrovačka větší předherní aktivitu, na kterou já a můj tým nemáme čas, tak prostě budeme mít nějakou nevýhodu. No a? To přeci není důvod na tu šifrovačku nejít, neřkuli skákat z mostu. A to i kdybych to šifrovačku bral kompetetivně a snažil se ji vyhrát - to pořád neznamená, že budu na přesunech běhat, že si koupím pokoj v 5* hotelu u šifry, abych mohl luštit v teple, nebo že budu luštit předherní šifry, i když na ně nemám čas.
Umět s mapou; být schopný jít rychlým krokem do kopce, i když mám v nohách 20 kiláků; znalost Foglarovek; mít peníze; mít čas před hrou - to jsou všechno prostě nějaké skilly, které se na šifrovačce můžou hodit. Můžeme se samozřejmě bavit o tom, jestli tam skutečně všechny patří, ale dělat z hodinové výhody na trase něco, co mně v podstatě brání v účasti, mi přijde přitažené za vlasy.
Mám-li zrovna k předmíchaným šifrám říct něco z pozice jednoho z tvůrců (tedy zdůvodnit, proč to děláme), záměrem bylo vytvořit něco, co týmům přinese požitek navíc a nějakou zábavu i před hrou. Osobně mám pocit, že pokud bychom měli vyvěsit bonusové šifry vyvěsit s tím, že si je někdo může jen tak zaluštit, ale nic z toho (kromě dobrého pocitu) mít nebude, motivace luštit by nebyla moc velká. Takhle to alespoň může někoho odměnit, ale ne ZAS tak moc. Předherní bonusy a vůbec celou Michanou děláme apriori se záměrem přinést někomu šifrovací a společenský zážitek, ne uškodit neluštícím. Rádio konkrétně jsme kvůli časové náročnosti záměrně zveřejnili více než 2 měsíce před hrou a zaměrně nemá právě 24 hodin, aby ho účastníci měli možnost poslouchat delší dobu a každý den slyšeli jinou část zvukově stopy, ale bylo nám jasné, že ne každý na to i za těchto podmínek bude mít čas/chuť. To, že jsme se třeba s někým nemuseli sejít ve vkusu (nejen v rádiu) je věc jiná a při tvorbě šifer bohužel nevyhnutelná.
Teď k trendu jako takovému - mám za to, že jedinými šifrovačkami, kterě pŕinášejí bodovou výhodu do hry předherními bonusy, jsou asi jen Párek a Míchaná. Tedy bych to vzhledem k množstvi aktualně běžících šifrovaček nenazývala úplně velkým trendem, pořád je jich drtivá většina ve stylu "přihlásím se a jdu" :)
P.S. Pro trochu povzbuzení do luštění - předherní šifry z Míchaně jsou zatím (až na jednu) luštitelné ;)
Souhlas, hodina na hře může rozhodnout. Řada týmů (např. Roflcopter!) má na mě na začátku hry hodinu navíc, protože mají lepší přesuny. Některé týmy (raději neuvádím) mají na mě klidně i hodinu, protože dělají věci, které já považuji za na hraně či za hranou pravidel. A ne, není to tak, že tyhle věci se dějí až na hře - že mám horší fyzičku je něco, co se na hře projeví, ale je to pravda dávno před ní. Stejně jako vyřešení předherní šifry.
Ale jako rozhodně chápu, že někoho štve, že je znevýhodněn, protože není ochoten do něčeho investovat čas. Jen mi přijde přehnané říkat, že kvůli tomu nemohu chodit na šifrovačky :)
Na šifrovačky chodím spoustu let a baví mne moc...
Obdivuji jejich tvůrce, že pořád mají skvělé nápady a vymýšlejí krásné, nové šifry..
Vím, že nebudu mezi šiframa běhat, že mne správné řešení nenapadne na první dobrou ( a často i na žádnou),že raděj luštím v teamu, protože víc hlav víc ví, ať jsou jakékoli (ty hlavy), že nebudu poslouchat 20 hodin rádia, ale na Debilní kecy můžu koukat pořád dokola..
Šifrovačky jsou hra..
Pro někoho i životní styl..
Každá má svoje pravidla, která si stanoví její orgové..
Není to žádný sport s pevnými přísnými pravidly pro všechny společnými..
I v tom je to kouzlo..
Každý org si vymyslí hru a šifry a každý účastník, jestli se mu to líbí a jestli chce hrát..jestli si chce hrát:-)
Rozhodně je možné, Aleši, že máš pravdu. Já si ale myslím, že ji nemáš. Noví hráči podle mého nebudou mít problém s tím, že byly nějaké předherní šifry, na které oni neměli čas. Ví totiž, proč na hru jdou. Jdou si ji užít, jdou zkusit něco nového, jdou sbírat zkušenosti. 100 šifrovaček v nohách méně už je stejně na startu v podstatě vylučuje ze soutěže o první místo, takže pochybuju, že by nějak řešili, že ještě navíc mají o pár nápověd míň než ti velcí borci. A mluvím i z vlastních (byť dost mlhavých) vzpomínek z mých prvních Svíček.
Jo a Míchaná rozhodně necílí na zapálené hráče, ale snaží se být dobrou entry hrou, protože se poznáním zkušených hráčů můžeš dobře infiltrovat do komunity. To říkám proto, že jsme vděční za jakýkoliv postřeh typu "hele, tohle byl zajímavý experiment, ale nové hráče to dost odradí", jako třeba ten tvůj :)
Lamo, Hanko, tak já s dovolením přidám jeden postřeh. Na jednu stranu vnímám, že snaha o vyrovnanost týmů je jedním z klíčových atributů Míchané, na druhou stranu jsou tu letos předherní bonusy, které tu vyrovnanost záměrně narušují. Jak to vidíte vy?
Já mám rád, když hra už před startem nabízí cokoliv navíc. Na hry se většinou těším týdny a měsíce dopředu a s radostí hltám každý doprovodný text, odkaz, šifru a obrázek. A jsem potěšen, když do toho orgové vloží svůj čas.
Doteď v týmu vzpomínáme na Po škole 2014 na které se nám povedlo díky předstartovní aktivitě přeskočit start a začít rovnou na stanovišti 2. Spravedlivé? Asi ne. Zábavné pro náš tým? Určitě.
Tak já se taky přidám s názorem: šifrovat jsem začal prakticky loni, ale dost mě to chytlo, takže zatím celkem dost vítám i předherní šifry. Když jsem si poprvé přečetl o předmíchaných šifrách, moje reakce byla zhruba: "Super, pěkně si zaluštím, času jsem tomu ochoten věnovat dost a ještě mi to přinese bonus na hře.".. postupem času se to ale přesunulo do fáze "Už tím trávím fakt moc času bez sebemenšího výsledku, potřeboval bych tým".. což sice pravidla dovolují, jenže ouha, těch pár šifrujících známých, kterých jsem se ptal, nemá zájem před hrou nic dělat, tady čtu, že asi nebudou jediní.. a já jsem evidentně moc deb...začátečník na to, abych to dal sám. Jsem zvědavý na řešení, ale pokud jsou ty šifry obtížnosti takové, že to zvládne třeba jen pět lidí, tak mi to přijde jako úlet a uvítal bych u předherních šifer nižší obtížnost. Uvidíme poherní statistiky a řešení.
Každopádně dokud je to natolik rozmanitým stylem, že leták Matrixu je lehký, na civilizaci je za předherní šifru jen nějaká sladkost, na napalmně jsme bez hesla z videa neměli problém a pravděpodobně bychom odstartovali stejně rychle.. tak mi je asi jedno, že jedna hra to předherní snažení boduje více.. je to na organizátorech, jaký chtějí výsledný dojem ze hry. Pokud nějaký tým vyhraje díky tomu, že se před hrou několik (desítek) hodin věnoval šifrám, tak za to má aspoň nějakou odměnu, všichni o té možnosti věděli dopředu a ano, pokud se to někomu nelíbí natolik, že se takové hry nechce účastnit, tak bude o tu jednu hru z cca 20 za rok chudší. Doufám ale, že sadu (téměř) nevyluštitelných šifer před hrou s netriviální výhodou do hry nebude mít polovina her a že to u ostatních vydrží spíše u toho malého naladění a těšení se na hru.
Předehry se čas od času objevují, projevovat se mohou všemi zde zmíněnými i jinými způsoby, ale že by se z nich stával nějaký globální trend, to teda rozhodně nepozoruju. Ohledně všech možných stáží v Chile pozoruji jiný trend, a sice, že hráči, kteří jsou stiženi náhlou stáží v Chile, tuto situaci neřeší tím, že se snaží najít pro ostatní za sebe náhradu, jak tomu bylo dříve, ale že to ostatním prostě oznámí, čímž jejich starosti končí. Ale tuším, že to bude asi jen lokální trend.
Jinak mne těší, že nejsem jediný, kdo je přesvědčen, že Kvalifikace Tmou neplní svou nominální funkci a neměla by se tak jmenovat, protože ji jednak hraje větší než malé množství hráčů, kteří o účasti na Tmou neuvažují ani v nejbujnější fantazii a jednak bývá reálný rozdíl mezi stým a třístým týmem nula nula nic. (A proto se taky domnívám, že si organizátoři Tmou lžou do kapsy ohledně představy o tom, jaký je o Tmou zájem.)
Co je a co není opruz, pak závisí na tom, v jaké situaci se ten který luštící tým nachází. Z bůhvíjakého důvodu se tu dlouhodobě žije v domněnce, že luštící tým je nějak implicitně skupina lidí, kteří mají víkendy naplněné usilovnou bohulibou činností, která nesmí být narušena. Na konci víkendu se pak má za to, že se hráči tak nějak sejdou poblíž, protože jsou to stejně kamarádi, kteří si stejně žijí tak nějak nablízku, a večer si tak nějak společně zábavně zahrají, není to opruz, pak se rozloučí, vyspí a ráno naklušou do rachoty. Pokud tým splňuje ty výchozí předpoklady, tak to tak asi má. Pokud je nesplňuje, má to tak asi jako my. Rádi bychom si spolu příjemně neopruzně zahráli. Ale nemůžeme, protože v naší situaci je zcela neflexibilní krátký čas kvalifikace špatně úpně ve všem, v čem být špatně může. Nemůžeme hrát spolu, protože kvalifikace končí tak pozdě, že pro lidi, kteří jsou z různých míst neumožňuje se po hře rozejít a jít si po svých. Takže zůstáváme rozděleni. Do toho někteří z nás týdně dojíždí. Takže mají na vybranou buď zůstat tam, kde byli přes víkend, s vědomím toho, že po skončení kvalifikace už do místa, kde potřebují být v pondělí, neodjedou. Nebo odjedou tak, aby byli na kvalifikaci tam, kde potřebují být v pondělí, což už zabere z té neděle tolik času, že z ní stejně zůstane kulové. Do toho se tu historicky řešily situace, že nelze odjet do místa, kde je internet, či alespoň tiskárna, protože ty jsou na místech v neděli nepřístupných (práce v zamčeném baráku např.), atd. atp. A to všechno zažíváme s železnou pravidelností s vědomím toho, že nejtěžší úlohou kvalifikace je logisticky ji zvládnout, že velká část konkurence tyto problémy nemá a že se všechna tahle příšernost absolvuje proto, že to jinak nejde. A k tomu nějak tušíme, že je velmi pravděpodobné, že bude absolvovaná tak za 2 – 2,5 hodiny, což je tak málo, že se v tom ztratí i veškerá zábavnost hry. Dobrovolně by to nikdo nedělal. Tak pozor na to, až budete zase vyrábět nějakou definici opruzu. Pro nás je opruz, když nám předehra nařizuje, kdy se jí máme věnovat. Jak je to dlouho, je podružné. A nemyslím si, že jsme v tom takto sami. (Tedy předherní věci luštím rád, pokud mne baví. Kvalifikace Tmou mne nebaví, nýbrž prudí, a to i tehdy, pokud se mi obsahově líbí, což je většinou.)
Ve sporu ohledně vztahu nováčků a předeher souhlasím spíše s Lamou, než s Alešem. Moc nerozumím tomu, jak by předehry měly působit proti nováčkům. Vlastní hra probíhá z podstaty v časové tísni. Tam se trojmístné deficity herního indexu projeví nejvíc. Protože zkušený hráč není primárně chytřejší. Zkušený hráč sice dokáže vymyslet nějaké věci, který nezkušený nedokáže, hlavní efekt zkušenosti se ale projevuje v zažitých postupech a rychlosti prováděných postupů, které sklouzávají k rutině. Tady nováčci ten deficit nesrovnají. V předehrách ale můžou, protože při velkorysém časovém rámci mohou pomalost kompenzovat úsilím. Jinak souhlasím s tím, že nováčci s deficitem nechodí hrát šifrárny proto, aby sbírali vavříny. Tedy pokud mají soudnost. Tady jsou pak dvě možnosti. Buď vymetají hry s ultraměkkým obsahem a ultraměkkým systémem, nebo tam jdou s cílem užít si a přežít (tak, jako jsme to dělávali my) a doufat, že se časem posunou dál. V obou případech asi i s prvkem možné sebeprezentace „byli jsme na šifrárně“. V prvním případě, které nám tu rostou jako houby po dešti, bych na tuto sebeprezentaci asi reagoval shovívavým úsměvem. Ale pravda je, že to první pojetí zvládne kdejaký čičmunda. Proto taky hry, které šifrárnu spíše předstírají, mají účastníků dost. Jít na hru bez valné naděje na úspěch nedokáže každý. A to je taky důvod, proč je těchto nováčků chronicky málo.
Ohledně Bezvíčku pláčeš, Yeti, dobře, ale na špatném hrobě, když už jsem tedy byl v této věci osloven.
Jelikož se zdá, že na Míchané předšifry jsou tu samé silné názory od začátečníků i šifrovacích es, chtěla jsem přidat slabý názor z šifrovacího středu.
Moc je neluštím, jelikož luštit něco sama doma mě moc neba. Moc mě to netrápí, protože mám pocit, že to není moc moje starost. Vloni na Míchané mi přišlo, že bylo většinou celkem jasné, kdo je v kterém týmu šifrovací jednička, kdo dvojka atd. Vzhledem k tomu, že pole je složeno spíše ze silnějších hráčů, očekávám, že v čtyřčlenném týmu budu tak trojka. A nikdo přece nečeká, že trojka přinese do týmu heslo, pokud ho nemá jednička ani dvojka :-D.
Ale na korelaci počtu hesel a pořadí po hře, jsem zvědavá.
Eliška: souhlasím s tím co píšeš ohledně očekávání, nemám problém přijít na hru a sdělit týmu, že ač jsem se snažil, tak heslo nemám žádné. Ale přijde mi trochu divné, že předherní aktivita, která má být určena všem hráčům a bavit je, je natolik těžká, že ji asi nebudou mít ani leckteré šifrovací jedničky (a nebude to tím, že se tomu nevěnovaly). Nebrání mi to jít na hru a užít si ji, ale příště si asi budu říkat, že luštit předmíchané šifry se nemám ani snažit. A pokud budou podobné šifry na hře, tak se na sebe budeme všichni vesele šklebit na startu a čekat co na to jedničky. :D
Z poledu toho, jak to psal Aleš, kdybych nebyl v té skupině "nadšený začátečník", resp u sebe v týmu hybatel, tak mě podobné předherní šifry mohou odradit, protože si budu zkrátka říkat, že obtížnost bude až moc vysoká... a nebo bych se na to rovnou vybodl, těžko říct :D
Některé věci není možné/dobré sdělovat před hrou, ale zkusím se trochu vyjádřit ke 2 věcem zcela konkrétně, protože se zdá, že je po těchto odpovědích poptávka:
Předherní bonusy podle našich odhadů nebudou mít zásadnější dopad na hru. Nechci říkat proč přesně, ale zatím tomu vše nasvědčuje.
Předmíchané šifry byly nápady na šifry, které jsme považovali za pěkné, ale které nejsou vhodné pro standardní formát terénní šifrovačky s omezeným časem a lineárním (čti: teď na to sednu a nezvednu se od toho, dokud to nemám) luštěním. Samozřejmě se nabízí otázka, zda je zábavné luštit šifru, o které předem vím, že mi její luštění zabere 20 hodin. Rozhodně to není pro každého, ale ukázalo se, že existuje pár cvoků, které to baví. To se navíc týká jen rádia, ty ostatní 4 mi přijdou, že by svojí obtížností a časovou náročností mohly být třeba na Sendviči jako jedna z těžších šifer.
Když už se to tu tak rozjelo, tak já se taky přidám s názorem, potažmo zkušenostmi.
Předeher je spousta různých druhů a jejich dopad na hru je podobně diferencovaný. Matrixí letáčky vám dají nějakou drobnou logistickou výhodu, o které si nepamatuji, že by nám někdy v něčem opravdu pomohla. Nemluvě o tom, že obtížnostně jsou na takové úrovni, že je beztak má většina týmů, takže jejich funkce je ve výsledku opravdu spíš motivační a propagační. NaPALMí video nám loni pomohlo, že jsme si ho mohli před(vy)luštit a ušetřit tak třeba jednu člověkohodinu na hvězdárně, letos nám ale dalo jen jedno z 15(!) asociačních hesel na startu - navíc to, které nám jediné do našich (správných) asociací moc nesedělo, takže efekt byl ve výsledku nulový, ne-li záporný. No a teď tu máme Míchanou se čtveřicí (zítra snad pěticí) předherních šifer, z nichž každá pravděpodobně reálně zabere jednotky až desítky člověkohodin luštění, aby vám dala výhodu nějakých patnácti minut ve hře.
Všechny tyhle tři "předehry" mají jeden společný rys, který svého času míval i Bezvíček - jsou to předehry dobrovolné. Kdo je dostatečně nadšený, má čas a sedne mu typ šifer, tak za to může dostat větší či menší výhodu ve hře. Proč ne, dokud je ten bonus přiměřený obtížnosti a není příliš velký. V tomhle je Míchaná už možná trochu na hraně, patnáct minut na dvanáctihodinové hře může rozhodovat o lecčems. Na druhou stranu Míchaná umožňuje luštit bonusy skupinově (schválně, kdo z vás to skutečně dělá, místo aby nad tím proseděl celé večery sám?), jejich obtížnost a náročnost je bezmála na úrovni toho Bezvíčku (sám mám aktuálně jako pravděpodobná "jednička" jednoho z týmů jeden bod a podle toho, co slýchám kolem sebe, na tom většina dalších "jedniček" nebude o moc lépe), no a konečně má možnost tyhle handicapy korigovat "vhodným" rozdělením hráčů do týmů (a nikomu o tom neříkat, aby se pak nekafralo, že předherní bonusy byly vlastně k ničemu - možná to není bůhvíjak etické, ale jako záchranná brzda proti tomu, aby bonusy rozbořily hru, účinné). Ve výsledku se tak stejně bude každý věnovat z těch pěti šifer pořádně jedné až dvoum, co mu formátem sednou, a doufat, že do týmu dostane autistu, kterému nevadí analyzovat dvacetihodinovou zvukovou stopu. U mě dobrý.
S čím naopak ale problém dlouhodobě mám, jsou předherní aktivity, které jsou prerekvizitou pro účast na hře. Že je Kachna v podstatě šifrárnou pro a) autory jiných šifráren, co mají šuplík plný nápadů, co se jim nepovedlo udat na vlastních hrách, nebo b) hráče, kteří mají dostatek nápadů na to, aby organizovali vlastní hru, ale z různých důvodů tak nečiní, s tím jsem se už tak nějak smířil. Nespadám sice ani do jedné skupiny, ale mám ve svém okolí naštěstí dostatek kreativních jedinců, abych to nemusel každoročně řešit. Kvalifikace na Párek sice může být trochu opruz (zvlášť když termín jejího startu padne na nevyhovující datum), ale chápu její kapacitní opodstatnění a určitě je lepší udělat ji formou šifer a nechat tak kapacitu hry naplnit během několika dnů, než udělat z registrace klikací závody v rozsahu dvou minut po půlnoci. S kvalifikací na TMOU (ať už to je nebo není skutečně kvalifikace) to v posledních letech máme podobně jako Pralinky - tým bydlí po všech čertech, termín na konci víkendu je extrémně nešťastný a moc se kolem něj nedá plánovat a přitom to podvědomě asi většina z nás chápe jako jen takovou nutnou formalitu. Asi jako když vám umře prastrýc z druhého kolene, kterého jste patnáct let neviděli, a vy se musíte táhnout na pohřeb na druhej konec republiky uprostřed pracovního týdne, protože podle zbytku rodiny se to "sluší" - na jednu stranu víte, že je správné se zúčastnit, na druhou... se vám to prostě nehodí a je to opruz. No a pak je tu Poškole a luštění polohy startu. To už vůbec nechápu a kdybych jednu věc z tohohle výčtu mohl zrušit, tak to bude tohle. Ne, že by to některý roky nebylo zábavné, ale dlouhodobě to vnímám jako pomstu nepražákům za to, že se odvažují účastnit pražské hry.
> "no a konečně má možnost tyhle handicapy korigovat „vhodným“ rozdělením hráčů do týmů"
Možnosti určitě má, ale také má nejspíš jen omezené informace o tom, kdo jaké heslo zná. Ne každý si heslo ověří, zvlášť, když se luští skupinově.
Jinak skupinově jsme luštili ve vlaku cestou na start Napalmně. Efekt byl podobný jako luštění v jednom :) Ale uznávám, že to byla jen chvíle, a dost možná jsme měli v ruce tu šifru, která luštitelná není.
Krátce: předherní aktivity mě vesměs prudí, nemám na ně čas, ani chuť. Když se jim nevěnuji, mám pocit, že mi něco podstatného může uniknout - a je jedno, jestli je to pak pravda, nebo ne. Zřejmě mě frustruje stav, kdy nemám udělané domácí "úkoly", nejlepší je tudíž domácí úkoly nedostávat. U hry typu letošní Míchaná jsou pro mě předstartovní šifry důvodem vůbec o účasti neuvažovat. U tradičních šifrovaček považuji za ideální předherní motivaci, která vtáhne hráče do diskusí, či do vzpomínek:). Za druhou ideální motivaci považuji vyvěšení pravidel, co nejkratší seznam povinné výbavy, nejlépe nic specifického (ale smířím se s tím, když tam nějaká podivnost je a má pak funkci) - zkrátka stav, kdy nemusím před hrou nic zásadního řešit a můžu se jen těšit...
Mám stejný názor jako Ivo. Nicméně pokud to bude alespoň trošku vhodné, tak se chystame i na dalších ročnících NaPALMně dát jednu šifru (pravděpodobně video či audio) předem jako jakési navnadění na konkrétní ročník hry - jako byly videošifry na loňský hvězdný či letošní legový ročník. Snažíme se, aby taková šifra nebyla časově náročná a aby na vlastní hru měla malý až téměř nulový vliv (Patchesovi se omlouváme za vliv záporný ;-) )
Hlavní strana › Diskuzní fórum › Diskuse o hrách › O předehrách
Toto téma obsahuje 20 komentářů a naposled do něj přispěl Laďa před více než 6 roky.